Jak se pracuje LGBT+ lidem ve veřejném sektoru? Podívejte se na výsledky studie
4 z 10 z LGBT+ zaměstnanců veřejné správy nemluví v práci o své orientaci, pětina z nich se setkala s diskriminací. Příkladem ke změnám však jdou soukromé firmy.
Obavy z reakcí kolegů či možného zhoršení vztahů na pracovišti patří mezi hlavní důvody, proč 4 z 10 LGBT+ lidí ve veřejné správě nemluví o své menšinové orientaci. Nejhorší situace je v tomto ohledu ve školství, o něco lepší pak v kultuře či sociálních službách. Ukázal to průzkum “LGBT+ lidé zaměstnaní ve veřejném sektoru”, který vznikl u příležitosti 11. ročníku konference Pride Business Forum, která se koná 18. června 2021. Firmy soukromého sektoru se už roky věnují rovnému přístupu k LGBT+ lidem a napomáhají tak příznivějšímu pracovnímu prostředí. Těchto firem přibývá a inspirují i veřejný sektor.
Policista David H.: „Dlouho jsem tajil, že jsem gay, kvůli častým narážkám a hlavně z obavy reakce kolegů na tuto skutečnost.“
Průzkum potvrdil, že nepatřičné vtipy i poznámky na adresu LGBT+ lidí jsou ve veřejném sektoru častou překážkou. Během své kariéry se s nimi setkal také policista David H. který působí na oblastním dopravním inspektorátu na Moravě. Jak sám říká, daleko větší předsudky měli jeho kolegové v Praze, kde původně čekal mnohem otevřenější přístup než na svém domovském pracovišti.
„Když jsem si uvědomil, že jsem gay, před kolegy jsem to nejdřív tajil. S barvou ven jsem chtěl jít v Praze, kam mě převeleli na dočasnou výpomoc. Kolegové a kolegyně mě tu ale nemile překvapili, zvlášť jedna, co neustále hodnotila oblečení a chování jiných a řešila, kdo je a není buzna, jak říkala. Musím říct, že mě to opravdu znechutilo,“ popisuje své zkušenosti David H. „Předtím jsem si myslel, že je Praha velkoměsto, kde něco takového, jako je být gay, už není téma. Díky poznámkám kolegů mi trvalo o dost déle, než jsem se svěřil. Dnes bych si nic takového už nenechal líbit a proti nevhodným poznámkám bych se rozhodně ohradil,“ dodává policista.
Pětina zaměstnanců zažila kvůli orientaci diskriminaci
David H. rozhodně není sám, kdo se nejen s nevhodnými komentáři na adresu lidí s menšinovou sexuální orientací setkává. Pětina zaměstnanců má dokonce zkušenosti s diskriminací. Tak hovoří čísla z průzkumu s názvem “LGBT+ lidé zaměstnaní ve veřejném sektoru”.
4 z 10 LGBT+ zaměstnanců nemluví o své orientaci
Víc než 4 z 10 dotazovaných LGBT+ lidí nemluví v zaměstnání o své orientaci; nejvýraznější je tento trend mezi zaměstnanci v oblasti justice (53 %) a ve školství (52 %), následuje státní správa a bezpečnostní sbory. Nejčastěji se o ní naopak mluví v odvětví kultury; otevřeně o své sexuální orientaci zde vždy nebo často hovoří 7 z 10 dotázaných. Nejvíce uváděným důvodem, proč o své orientaci dotázaní v práci nehovoří, je obava z reakcí spolupracovníků.
Důvody, proč proč se v práci o orientaci nemluví:
1. Obavy z reakcí kolegů (71 %)
2. Obavy z možného zhoršení vztahů na pracovišti (64 %)
3. Obavy z ohrožení kariérního postupu (44 %)
4. Jiné důvody, nejčastěji ochrana svého soukromí (14 %)
“Zaměstnavatelé ať už ze soukromé, nebo veřejné sféry, musí přemýšlet o tom, jak přilákat ty nejlepší talenty. Možná veřejní zaměstnavatelé nemohou konkurovat těm soukromým výškou finančního ohodnocení, ale mohou, a měli by, konkurovat tím jaké pracovní prostředí pro své zaměstnance vytvoří. Pro 70 % LGBT+ zaměstnanců je podpora diverzity a inkluze na pracovišti důležitá při hledání nového zaměstnání. A jak ukazuje příklad města Newcastle, které opakovaně vyhrává ceny nejpřátelštějšího LGBT+ zaměstnavatele ve Velké Británií, i instituce veřejné správy mohou přilákat ty nejlepší LGBT+ talenty” říká šéf platformy Pride Business Forum, Czeslaw Walek.
Jak prostředí nepříznivé k LGBT+ lidem změnit?
Jedno ze základních povinností každého zaměstnavatele je zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci a zaměstnankyněmi a předcházet diskriminaci. Této zákonné povinnosti se zaměstnavatelé musí aktivně chopit. Při tom náš průzkum ukázal, že tak činí pouze 15% zaměstnavatelů. Přes polovinu LGBT+ respondentů by si přálo, aby jejich zaměstnavatel takové kroky zaváděl, u heterosexuálních respondentů je to 25 % “I tento rozdíl jasně dokazuje potřebu zavádění opatření zvyšující informovanost a povědomí o LGBT+ lidech mezi všemi zaměstnanci*kyněmi. Uplatňování opatření a principů zavádějící LGBT+ rovnost na pracovištích veřejných institucí, je naplněním zákonné povinnosti zaměstnavatelé zajistit rovné zacházení zaměstnanců a nikoliv “protěžování jedné nebo druhé skupiny” jak často slýcháváme z úst představitelů veřejnoprávních institucí.” říká Czeslaw Walek.
Instituce veřejné sféry jsou v této oblasti na úplném začátku, ačkoliv se mají na českém trhu od koho inspirovat. Firmy v soukromé sféře si uvědomují, jak důležité je principy rovnosti, rozmanitosti a otevřenosti zavádět, aby jejich zaměstnanci fungovali efektivně a byli spokojeni. Skrze Pride Business Forum si již jedenáctým rokem vyměňují příklady dobré praxe a inspirují další. Firem, které se o své LGBT+ zaměstnance zajímají, aktivně je podporují a sjednocují jejich pracovní benefity totiž stále více přibývá. Veřejná správa může jednoduše převzít zkušenosti takovýchto firem, například přijetím Desatera základních kroků ke vstřícnému a otevřenému pracovišti. Krokem kupředu se vydala i státní Česká pošta, která s platformou podepsala memorandum o spolupráci.
Sběr dat k průzkumu byl realizován mezi prosincem 2020 a březnem 2021. Online dotazníkového šetření se sampling formou samovýběru se zúčastnilo celkem 1 596 respondentů s podílem 49 % LGBT+ dotazovaných a 51 % heterosexuálních účastníků.