Sítě podpory přinášejí wellbeing i růst

Tématem letošní konference byly sítě podpory. Právě díky nim se podařilo, aby původní setkávání skupinky nadšenců z mezinárodního korporátního prostředí vyrostlo v platformu s 96 členskými firmami, jejíž význam již dávno přesáhl hranice České republiky. 

Během konference se k Pride Business Fóru svým podpisem připojilo sedm nových firem: Steelcase (Premium Member), Envista Holdings Corporation, prg.ai, NN, Actum Digital, Flecto a PRICEFX. V pracovním prostředí, které rozvíjí rovné podmínky pro LGBTQ+ lidi, se tak již pohybuje 130 tisíc zaměstnanců a zaměstnankyň, což z platformy dělá s trochou nadsázky páté největší město v Česku. A potenciál jeho dalšího růstu je obrovský vzhledem k tomu, jak velkou část publika tvořili ti, kdo na konferenci Pride Business Fóra přišli poprvé. 

Každý patříme do něčí sítě podpory

„Kdo z vás je součástí sítě podpory pro někoho druhého?“ zeptala se z pódia výkonná ředitelka Nadačního fondu Pride Business Forum Tereza Kadlecová a v sále vyrostl les rukou. „Ti z vás, kdo se nepřihlásili, se zbytečně podceňují. Protože už tím, že jste tady, k podpoře přispíváte,“ prohlásila. 

Veškerý výtěžek ze vstupného na konferenci půjde prostřednictvím nadačního fondu na podporu vybraných LGBT+ neziskových organizací. Prostor seznámit přítomné s intersekcionalitou a vícečetnou diskriminací dostal David Tišer, ředitel spolku Ara Art propojujícího romská a queer témata. LGBTQ+ Romové čelí diskriminaci ve většinové společnosti, v queer komunitě i v rámci romské menšiny. 

„Zatímco Romové nacházejí bezpečné místo doma u své rodiny, romští gayové je nemají nikde. Doma jim hrozí exkomunikace a sociální kontrola – LGBTQ+ Rom například v některých rodinách nesmí jíst ze stejných talířů jako ostatní příbuzní,“ vysvětlil David Tišer užaslému publiku, které se s ním pak rozloučilo bouřlivým potleskem plným sympatií a podpory. 

Česká společnost LGBTQ+ lidem podporu příliš neprojevuje

Vzájemná podpora a propojování je potřeba nejen ve skupinách společnosti, u nichž se prolíná více typů diskriminace. Ačkoli velká část účastnictva v sále s ním jistě má osobní zkušenost, termín „menšinový stres“ slyšeli pravděpodobně poprvé v životě. Jedná se o společenské stigma spojované i s LGBTQ+ identitou. 

„Stigmatizovaní lidé musí vyvíjet vlastní strategie, jak se se svou situací vypořádat. Proto u nich dochází ke zvýšenému výskytu depresí a úzkosti, sebevražednosti, zneužívání návykových látek, poruchám příjmu potravy a dalším zdravotním komplikacím,“ objasnil ve svém vystoupení Michal Pitoňák z Národního ústavu duševního zdraví. 

Jeho informace více rozvinula Andrea Stašek z Masarykovy univerzity, která přinesla značně alarmující výsledky výzkumu Queer zdraví: 49 % respondentstva často cítí, že je ostatní soudí za jejich identitu; 43 % necítí podporu vlastní rodiny a 29 % skrývá svou identitu ve všech prostředích. 

Není tedy divu, že dle zjištění výzkumu je 40 % queer lidí ve vysokém riziku deprese – ve většině případů se jedná o jedince ve věku do 35 let. Situaci jim neulehčuje ani myšlenkové nastavení české společnosti, která je obecně k diskriminaci slepá a z 54 % si myslí, že coming out člověku nepřinese žádné znevýhodnění, jak upozornila Petra Průšová ze společnosti Kantar. 

Co pro LGBTQ+ lidi mohou udělat zaměstnavatelé

V naší zemi ještě stále platí, že největším spojencem queer lidí je byznys. Firmy narovnávají diskriminaci danou zákony tím, že nastavují vlastní férové zaměstnanecké benefity. O rovnosti uvažují dokonce tak daleko, že ve spojitosti s queer lidmi nahrazují zažitý výraz „zaměstnanecké benefity“ výstižnějším souslovím „rovné zacházení“, jak uvedla během panelové diskuze lídryň Michaela Bauer, Member of the Board of Directors, ČSOB. 

Firmy také přijímají inkluzivní vnitřní předpisy, které pomáhají například řešit postavení transgender zaměstnanců a zaměstnankyň nebo řeší mikroagresi v kolektivu. A pracují na tom, aby si tyto principy osvojovali nejen nově příchozí, ale také HR oddělení a manažerská úroveň. 

Jak zdůraznila Violeta Luca, CEO společnosti Vodafone Česká republika, nejde jen o to, aby se lidé v pracovním prostředí cítili dobře, ale aby mohli růst. Z tohoto růstu těží jak oni sami na osobní rovině, tak firma, pro niž pracují. Jinými slovy, jde o to, aby nikdo nezůstal v pozici outsidera. 

Potřebujeme pocit, že někam skutečně patříme

Kim Dabbs přijela do Marriottu přímo z letiště. Je korejským sirotkem adoptovaným v USA, v současnosti žije v Německu, a tak o „nezapadání“ ví své. Konferenční sál si podmanila hned po úvodních větách, neboť každý niterně rozuměl tomu, co sdělovala. Bez ohledu na pohlaví, svou vztahovou, genderovou či sexuální rozmanitost má každý z nás osobní zkušenost s vyčleněním ze společnosti nebo nezapadnutím do kolektivu. 

Taková situace nám vždy vezme spoustu energie, protože to jediné, o co se v takovou chvíli začneme snažit, je zapadnout. „Okolní svět nás neustále definuje a říká nám, kde je naše místo. To ale máme dělat my sami. Nenechat se ovládat kulturou a druhými lidmi,“ řekla Kim Dabbs a promluvila všem z duše. Diverzitu a inkluzi podle ní nejde dělat bez sounáležitosti, bez pocitu, že zde máme své místo a počítá se s námi – jak také napovídá název její oceňované knihy You Belong Here. 

Pocit bezpečí v pracovním prostředí pomáhají upevnit opakované rituály, jako je například společné ranní vaření kávy. Na dotaz z publika Kim Dabbs uvedla konkrétní příklady opatření, jimiž ve své firmě přispěla k budování sounáležitosti: „Místo evaluace s šéfem jednou ročně jsme zavedli průběžný expertní koučink, abychom odstranili nevyrovnanou situaci, kdy je veškerá moc na straně nadřízeného. Také jsme manažery vytáhli z jejich zavřených kanceláří, kam se člověk musel dostat přes dva sekretariáty, a posadili je přímo k týmu. Všichni teď používají stejnou kuchyňku, takže se mohou potkávat a mluvit spolu.“ 

Při odpovědi na další otázku Kim Dabbs zdůraznila, že lidé se stigmatizovanou identitou nemají ostatní učit, jak se k nim chovat. To je práce lídrů a manažerů. 

Ne vždy je vedení společnosti inkluzi nakloněno

Dá se dosáhnout změny ve firemní kultuře směrem k většímu respektu a otevřenosti bez toho, aby ji podporovalo samotné vedení? Diskutují napříč panely se jednoznačně shodli: ne. 

„Změna potřebuje leadership a moc. Bez podpory top managementu se udělat nedá,“ prohlásila Eva Zanin, Global DEI Manager v Deutsche Telekom AG. Souhlasí s ní Beata Borer, Executive Director, GBS Prague Site Lead ve společnosti MSD Czech Republic: „Když lidé vidí, že se vedení firmy chová otevřeně, mnohem snáz se sami rozhodnou projít coming outem na pracovišti. A coming out samotných lídrů je ještě více důležitý.“ 

Ne vždy ale musí jít jen o top management. „Když mluvím o lídrech, nemyslím jen lidi, kteří drží moc. Myslím tím jednotlivce, které ostatní přirozeně následují,“ upřesnil Javier Leonor, Global Inclusion and Diversity Senior Manager v Accenture.

Šampióni v diverzitě a inkluzi si převzali ceny

Na konferenci pokračoval proces předávání cen, který započal 16. května u příležitosti Mezinárodního dne boje proti homofobii, bifobii a transfobii v Míčovně Pražského hradu. Zbývalo vyhlásit ceny LGBTQ+ Friendly Employer 2024 určené společnostem, které ve svých firmách aktivně přispívají k rovnosti a inkluzi svých LGBTQ+ zaměstnanců a zaměstnankyň, čímž vytvářejí lepší pracovní podmínky a přispívají k celkovému úspěchu a inovacím v podnikání. 

Letos tyto ceny získal nebývale vysoký počet přihlášených. V kategorii SILVER bylo oceněno pět společností: Accenture, Johnson & Johnson, MSD, Novartis, SAP. V kategorii BRONZE se umístilo dokonce šest vítězů: Clifford Chance, ČSOB, Deloitte, Honeywell, MONETA a WPP. Podium se vždy naplnilo hrdými zástupci a zástupkyněmi oceněných firem, aby si převzali diplom a křišťálovou trofej. Při přebírání cen opakovaně zaznívaly díky směrem k ostatním členům Pride Business Fóra, od nichž se ocenění podle svých slov mnoho naučili. 

Na prvním místě v cenách LGBTQ+ Friendly Employer 2024 se již posedmé umístil Vodafone. V uplynulém roce ukázal opravdové odhodlání k prosazení společenských změn, když inicioval otevřený dopis premiéru Petru Fialovi s výzvou k přijetí manželství pro všechny. S podpisy víc než 100 společností dal dopis politikům najevo, že rovnost je nejen morální povinností, ale i benefitem pro byznys. 

„Říká se, že kamínek spustí lavinu. U nás je těch kamínků opravdu hodně. Rádi příště uvidíme další firmy, které získají cenu za dobrou diverzitu a inkluzi,“ řekl v rámci děkování viceprezident regulace a vnějších vztahů Richard Stonavský.
Podívejte se, jak akce vypadala.